Den patnáctý

Posted on

Sobota 11.7.2020

Vstáváme brzy, pobalíme věci a jdeme na míchaná vajíčka a kávu. Dnešní předpověď počasí nás opět netěší, prý má pršet většinu dne. Proto budeme mít odpočinkový den a kratší trasu. Již včera jsme si zamluvili pokoj v penzionu u Kružberku. 

Pokračujeme po červené, stále podél řeky Moravice. Za nedlouho potkáváme mladou holku, která má batoh velký jako naše dva dohromady. Včera spala ve stejném kempu jako my a dnes je její první den na cestě. Míří po svatojakubské cestě do Brna. No vůbec jí to šlapání s takovou váhou a v dešti nezávidíme.

Začíná pršet, nasazujeme pláštěnky. U vodopádu na Záslužném volíme trasu stále po červené. Přicházíme ke strašidelným bývalým lázním Jánské Koupele. Ty se těšily až do sezony 1940 velkému zájmu a budovy patřily k nejmodernějším v Československu. Během války připadly, jako celé Sudety k Říši. Místo hostů se zde procházeli mladíci z Hitlerjugend a po nich váleční zajatci. Po válce byl majetek rodině Razumovských znárodněn a s únorovým převratem se lázně proměnili v dětskou ozdravovnu a následně jedno z největší středisek ROH. Areál je to obrovský, všechny domy vybydlené a v dnešním počasí až s hororovou atmosférou. Procházíme skrz, přes jez jdeme na druhou stranu řeky, kde stojí dvě bývalé vilky patřící k celému lázeňskému areálu. Ty vypadají v trošku lepším stavu, ale taky jsou zapomenuté a nechané napospas přírodě. Celý komplex je posledních 25 let opuštěný a majetek se převádí z jednoho vlastníka na dalšího.

Stále prší. Jdeme dál kolem několika chat a dětského táboru. Po delší chůzi v dešti přicházíme do Kružberku. Naším dnešním cílem je penzion kousek od přehrady.

Konečně narážíme na mostek přes řeku, který nás vede přímo k penzionu Velké sedlo. Na Kružberské přehradě se natáčel stejnojmenný seriál. Ubytujeme se, dáme horkou sprchu a jdeme na domácí jídlo do přilehlé restaurace. Jsme stále dost promrzlí. Slečna dokonce půjčuje Lucii pantofle, aby nemusela chodit bosa, protože z jediných bot teče voda. Navíc nám na pokoj půjčí i sušák na prádlo, tak si můžeme vše mokré pověsit. Jsme tu brzy, ale stále prší, tak většinu dne odpočíváme a večer dáme už jen po pivečku a pak do postele.

One Reply to “Den patnáctý”

Napsat komentář: Božena Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *