Neděle 2.8.2020
Vstáváme časně. Předpověď počasí na dnešek hlásí déšť. Proto ani dnes neplánujeme dlouhou trasu.
Pokračujeme dál po zelené kolem skal a pomníku Járy Cimrmana.
Nebe se zatahuje, proto nevyšlápneme nahoru na Vlhošť, ale zkracujeme cestu a pokračujeme dál po modré kolem bývalé hájovny. Přicházíme do Holan, kde opouštíme Roverské skály a s něma i CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Máme štěstí, i když je neděle, u kostela sv. Maří Magdaleny má obchůdek s potravinami otevřeno. Nesnídali jsme, proto to na lavičce v parku napravujeme. Kousek od Holanského rybníku si ještě v restauraci dáváme rychlé pivo.
Stále jdeme po modré značce, cyklostezkou přes osadu Sádky, Barbořin kamenný most a Valdštejnskou lipovou aleji přicházíme do města Zahrádky.
U zámku, který před několika lety vyhořel a momentálně prochází rekonstrukcí, se vydáváme po červené směrem k Peklu. Jdeme kolem několika skalních bytů a za železničním mostem přicházíme k osadě Karba.
Na začátku údolí Peklo na stromě visí upozornění, že ne celá stezka je průchozí z důvodu padajících kamenů. Jdeme dál a doufáme, že uzavřený úsek půjde obejít. Údolí vede kolem Robečského potoka, jdeme po chodnících mezi skalami. Je tu velice hezká příroda, dokonce zahlédneme dva letící ledňáčky. U studánky V Pekle nepokračujeme po červené turistické, ale jdeme pěšinou dál rovně směrem na Nový Dvůr. Hned na konci lesa odbočujeme a pokusíme se obejít neprůchozí úsek kolem lesa a přes pole.
Nakonec se zadaří a náhradní trasa nás zavede až k pomníku obětem pochodu smrti. Někde tady bylo v masovém hrobě o rozměru 4x3x1m pohřbeno 17 obětí pochodu smrti z koncentračního tábora Swarzheide mířících do Terezína. Zhruba polovina vězňů byla ve Varnsdorfě oddělena od hlavního proudu, nahnána do otevřených uhelných vagónů a přepravena do České Lípy. Tady je nechali dozorci SS celý den v dešti ležet ve vagónech a různě je týrali. 17 lidí takové zacházení nepřežilo a bylo odvezeno na toto místo v lese. Zbytek vězňů odjel večer do Litoměřic a následně se dostal již do osvobozeného Terezína. Kousek dál po cestě je i symbolický hrob italského válečného zajatce svévolně zavražděného koncem války příslušníkem SS.
Znovu se napojujeme na červenou značku, která nás zavede až do České Lípy. Procházíme částečně vybydlený okraj města, v noci to tady asi není moc bezpečné. Za chvíli se dostáváme na náměstí T. G. Masaryka, kde si v kavárně dáme každý kávu. Dnes jsme domluvení s kamarádkou Nikčou, že se potkáme a budeme u ní zůstávat přes noc. Nikča nás vyzvedává autem, zajedeme nakoupit a k ní domů. Večer si připravíme dobré jídlo a povídáme u skleničky až dokud na nás nepadne únava.
