Pátek 11.9.2020
Spalo se celkem dobře. Rychle posnídáme a pokračujeme pár kilometrů dál lesem. I když jdeme stále po zelené značce, navigace ukazuje, že jsme úplně mimo naši trasu. Asi došlo nedávno k přeznačení, ale rychle se zorientujeme a kousek po žluté značce přicházíme k vysílači Babí lom.
U vysílače opět navážeme na ztracenou zelenou značku a jdeme stále lesem až do obce Sobůlky. Tady taky lehce zabloudíme, ale milá paní nás navede zpět na cestu. Mezi polemi s kukuřicí se dostáváme ke kapličce Panny Marie a začátku aleje českých panovníků. Tato dlouhá alej z jeřabin skrývá mezi jednotlivými stromky podstavce k sochám podobizen všech panovníků českých zemí. Většina soch zatím není dokončena, ale každým rokem přibývá několik dalších, celý nápad vypadá moc hezky.
Na druhém konci, tedy začátku této aleje stojí areál Bukovanského mlýna a s tím spojené typické slovácké stavení. Neodoláme a jdeme do restaurace na něco k obědu. Po dobrém jídle pokračujeme do větrného mlýna a na vyhlídku v nejvyšším patře. Po více než dvou měsících jsme zase zpět na Slovácku, tam kde naše cesta začala.
Poté procházíme celou obec Bukovany. Na náměstíčku jdeme kolem Kaple sv. Jana Pavla II, jenž dal postavit spolu s mlýnem a alejí místní patriot Josef Kouřil. Obyvatelé Bukovan se naopak ve sbírce složili na výbavu interiéru. Kaple rovněž ukrývá relikvii, a to kapku krve vpitou do látky po atentátu v roce 1981.
V obchodě nakupujeme zásoby potravin a pokračujeme na konec obce, kde se napojujeme na červenou turistickou značku, která nás vede k hranici Ždánického lesa.
Po Cyrilometodějské stezce přicházíme do Bohuslavic. Za obcí stoupáme do lesa k malému památníčku na působení odbojové skupiny Carbon.
Tady už začíná přírodní park Chřiby, nebo jak říkají místní Buchlovské hory. Dnes jdeme většinu cesty do kopce. Procházíme přes chatovou oblast Zavadilku a stoupáme na Horu sv. Klimenta. Na vrcholku jsou základy středověkého kostela, přistavěného k původnímu velkomoravskému, pozůstatky po Hradisku sv. Klimenta a dřevěná kaple se zvonicí sv. Gorazda.
Hradisko je spojováno s cyrilometodějskou tradicí. Pojmenování lokality se odvíjí z tradice, že sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Posvačíme. Zrovna tu několik skupinek lidí hraje pravděpodobně nějakou šifrovací hru, takže máme o zábavu postaráno.
Pokračujeme dolů k rozcestí, odkud jdeme dál po žluté značce. Chtěli jsme se podívat i na zříceninu hradu Cimburk, ale jelikož je již po letních prázdninách, tak se vše zavírá dřív a už jsme nestihli otevírací hodiny. Procházíme tedy jen kolem. Cestu si lehce zkracujeme od Křížku ke studánce U Mísy po červené značce.
Dál už do konce dnešního dne půjdeme jen po zelené značce. Po delší chůzi lesem přicházíme k obrovské hromadě zeleniny a o kus dál konečně k přístřešku U Zeleného obrázku. Už se setmělo a altán vypadá jako ideální místo k přespání. Na lavičkách roztahujeme spacáky. S čelovkami rychle pojíme večeři a jdeme spát. Dnes je to pro nás poslední noc v přírodě a vlastně i na cestě.
