Pátek 4.9.2020
V noci bylo chladno, ale nic zase tak hrozného. Občas vyskočila ryba anebo žába skočila do rybníka, jinak nás příroda nerušila. Vstáváme kolem osmé, balíme věci. Plachta je opět mokrá od rosy a slunko zatím nikde, aby vše vysušilo. Vyrážíme teda dál lesní pěšinou po žluté značce, kterou u Švýcarského údolí měníme na zelenou. Tady přicházíme opět k vodě.
Jdeme podél břehu přehrady, kde jsou všude postavené soukromé chatky. Před hrází procházíme ulicí plnou barů, restaurací a občerstvení. Asi to tu přes léto pěkně žije, ale jelikož je všední den a začátek září, tolik lidí už nepotkáme. Spíš se celá ulička pomalu probouzí k životu.
Za hrází nádrže a vodní elektrárnou pomalu přicházíme do Vranova nad Dyjí. Máme hlad, takže hned jak to půjde, navštívíme obchod a doplňujeme zásoby jídla. Na náměstí snídáme a zároveň hledáme ubytování co nejblíže Znojmu. Až do centra dnes nedojdeme, ale chceme se alespoň co nejvíce přiblížit, ať máme čas, si zítra město pořádně prohlédnout.
Přes centrum města se vydáváme dál podél Dyje po červené značce. Ta nás provede celým dnešním dnem. Přes Přední a Zadní Hamry se dostáváme konečně do posledního národního parku na naší cestě, NP Podyjí.
Po náročnějším stoupání zastavujeme u Mahrové studánky. Tabulka u pramene říká, že voda není doporučená jako pitná, ale květnový rozbor neobjevil žádné škodliviny, tak doplňujeme tekutiny.
I když je v tomto úseku zákaz vjezdu pro cyklisty, potkáváme jich bohužel víc než je zdrávo. Další úsek cesty má být opět pro zdatnější turisty. Těmi po včerejším překonání Kozí stezky už bezesporu jsme, proto pěšinu s kameny a jinými překážkami hravě zvládneme. Jdeme kousek po cyklostezce a po chvíli odbočujeme zase do lesa, kolem Malého čížovského rybníka.
Odtud zase chvíli stoupáme a nakonec už po rovince přes pole přicházíme do Lukova. V místní hospůdce si dáváme něco malého k jídlu a pití.
Pokračujeme přes náměstí k obchodu, který má zrovna dnes z technických důvodů zavřeno. Alespoň sedáme na lavičku ke stolu a obědváme z vlastních zásob. Jako o přestávce ve škole.
Z vesnice jdeme opět kousek po cyklostezce až k lesu a po červené značce kolem Žlebského rybníka k Žlebskému potoku. U Milíře se vydáváme opět nahoru po červené stezce, která nás zavede na krásné vyhlídkové místo. Tady na lavičce chvíli odpočíváme a sledujeme řeku pod námi.
Přicházíme k vinicím Šobes. A odtud dolů z kopce přes visutou lávku na druhý břeh Dyje. Most se uprostřed docela houpe, ale i tuto překážku zvládneme.
Jdeme kolem bývalého hotelu Gruber a bývalého Judexova mlýna. Bohužel z obou staveb zbyly už jen kamenné základy a mlýnský náhon.
Tady měníme plánovanou trasu a pokračujeme stále po červené k dnešnímu ubytováni. Zanedlouho přicházíme ke studánce Pod lipami. Opět je zde cedule, že voda nevyhovuje normám na pitnou vodu, ale my máme už vypité zásoby a máme žízeň. Přes Havranické vřesoviště přicházíme do obce Havraníky. Projdeme vesnici až téměř na konec. U hlavní cesty je penzion, který má i pár chatek. Do jedné z nich se jdeme dnes ubytovat. Vše vypadá čistě a upraveně. Skočíme ještě do hospody patřící k penzionu na studené pivo, pořádně spláchnou dnešní dlouhý, horký den. Po sprše uvaříme společnou večeři a jsme akorát tak zralí po několika dnech do normální postele.