Čtvrtek 23.7.2020
Vstáváme brzy, dnes nás čeká dlouhý den, jak jinak. Nadlábneme se na předem objednané snídani a můžeme vyrazit, dnes ve čtyřech. Pokračujeme po červené Cestě česko-polského přátelství.
Šplháme na nejvyšší horu Krkonoš a zároveň ČR, Sněžku.
Turistů potkáváme habaděj, což se dalo čekat, počasí je opět vcelku hezké. Na České Poštovně doplňujeme razítka, která se snažíme po cestě sbírat. Děláme rychlé fotky a míříme dál.
Procházíme kolem polské chaty Slezský dům a jdeme na polské straně stále po červené.
Kocháme se výhledy do dálek. Potkáváme spousty horských chat a hotelů.
Ve Špindlerově boudě v restauraci hotelu chceme dát oběd, z cen se nám trochu protočí panenky. Takže se zvedáme a vracíme se kousíček zpět k polské chatě Schronisko Odrodzenie, kde si dáváme polské jídlo a pivo. Jeff odpočívá pod stolem a dobíjí baterky.
Pokračujeme kolem chaty Petrovka, Dívčích kamenů, Mužských kamenů. Skalních útvarů je po cestě požehnaně.
Výhledy na polskou stranu jsou krásné, rokle a jezera. Na vyhlídce Krakonošova kazatelna dokonce vidíme i zbyteček sněhu na protějším svahu.
Přicházíme k prameni Labe. Bohužel jsme nenašli místo, kde nabrat vodu. Je tu jen “studna”, ve které není úplně čistá voda a dál vede potůček, který taky nevypadá čistě. Alespoň chvíli odpočíváme na lavičkách.
Pokračujeme k Labské boudě, kde se osvěžujeme pivem v hezky zrekonstruované restauraci. Před sebou máme ještě celkem dlouhou cestu, pro jistotu obvoláváme ubytování v Harrachově. Na třetí pokus zamlouváme místo v penzionu za Harrachovem. Hold dneska musíme ujít ještě dalších 14km.
Od boudy jdeme až do Harrachova po modré. Po cestě potkáváme krásný přístřešek Lubošská bystřina. Vypadá nový z letošního roku. Doporučujeme jako místo na nocování, no my už máme zamluvené místo jinde.
Až k Mumlavskému vodopádu jdeme hezkým údolím kolem řeky.
Na začátku Harrachova děláme chvíli pauzu na schodech u obchodu. V dálce koukáme na skokanské můstky. Procházíme celým městem, kolem luxusních hotelů, restaurací a turistických atrakcí. Je tu živo. My v centru, ani na kraji města nezůstáváme. U hotelu Diana jdeme dál po červené. Téměř pořád po silnici. Cesta neutíká, nohy bolí čím dál víc. Naše dnešní ubytování je až u železniční stanice několik kilometrů od města. Přicházíme vyčerpání. Téměř 38km je znát. Dostáváme polévku a zasloužené pivo. Čeká nás už jen sprcha a postel.