Úterý 21.7.2020
Nespalo se úplně dobře. V lese je dost vlhko, takže i spacáky máme trochu nacucané. Po rychlé snídani balíme věci a jdeme dál cestou vedoucí přes skály.
Cesta je náročnější, co chvíli přeskakujeme kaluže a kloužeme po mokrých kořenech. U rozcestí Nad slavným se opět napojujeme na červenou hřebenovku.
Přes Kamenné hřiby se jdeme podívat na vyhlídku na Čertovu tchýni. Cesta se zdá zase nekonečná, ale skalní útvary všude okolo jsou moc hezké. Další pěkná vyhlídka je u Skalního divadla.
Přicházíme k turistické chatě Hvězda, ta je sice zavřená, ale hned naproti se občerstvujeme ve stánku klobásou a pivem. Než pokračujeme v cestě, tak si prohlížíme vyhlídku u Kaple Panny Marie Sněžné, ta je jako několik kostelů v okolí dílem významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Samotná kaple je postavena ve tvaru pětiúhelníku a na jejím vrcholu je pozlacená hvězda.
Jdeme dál do Hlavňova. Bohužel míjíme odbočku na turistickou cestu a jdeme dolů k parkovišti a dál po silnici. Po chvíli se zorientujeme a napojujeme se. Ještě zastavujeme na rychlé kafe ve stylovém hostinci U Doležalů.
Dál jdeme kus po silnici, potom zahýbáme přes potůček do polí až do Pěkova a lesem na stokovou horu Ostaš. Do skalního Bludiště nezacházíme, ale jdeme na druhou stranu k vyhlídce a Sluji Českých bratří, zajímavému průchodu mezi dvěma vysokými stěnami. Podle legendy se zde po třicetileté válce scházeli Čeští bratři před odchodem do exilu. Po žebřících a schodech šplháme zase zpátky nahoru.
Jelikož jsme včera nestihli ujít naplánovanou trasu a celkem nestíháme, rozhodli jsme se dnešní trasu zkrátit asi o 10km. Do Teplic nad Metují nezacházíme, vynecháváme i Adršpach. U rozcestí Údolí Klučanky odbočujeme vlevo stále po červené.
Procházíme kolem dalšího dětského letního tábora. Takových potkáváme po cestě hned několik. Procházíme Dědovem, Javorem, až do Skal. V restauraci na Bischofsteinu zastavujeme na oběd. Nakonec dáváme jen polévku a pivo, je tu pro nás celkem draho. Ke zřícenině a vyhlídkám nejdeme, musíme si pospíšit a dohnat včerejší ztracený čas. Jdeme dál po žluté přes osadu Skály, kolem krásných roubenek. V dálce vidíme skalní útvary v Teplickém skalním městě.
Pod Zvětralým vrchem se napojujeme na původní trasu. Odbočujeme do ohrady s pasoucími se krávami a koňmi. Procházíme až do Janovic a následně do Radvanic.
Naštěstí je otevřená samoška, kupujeme svačinu a vymýšlíme kam až jít. Chceme spát pod přístřeškem Pod Jánským vrchem, ale ten je ještě kus cesty. Už druhý den jdeme v mokrých ponožkách, nohy se nám zapařily a Lukáš má nohy samý puchýř. Zkoušíme teda zavolat do nedalekého penzionu Jestřebí bouda v osadě Paseka. Pán je prý zrovna na odchodu, ale počká na nás. Poslední kilometry spěcháme. Prijdeme včas, dostáváme i pivo a domlouváme se na pěkné ceně s tím, že budeme spát ve vlastních spacácích. Velkou chatu máme sami pro sebe. Dáváme horkou sprchu, pereme prádlo, na vaření večeře dnes není energie, jdeme spát.
