Pátek 28.8.2020
Ráno nás probouzí hluk pod kopcem. Těží se tam dřevo. Vstáváme, balíme si věci a vyrážíme na cestu. Jdeme strmě dolů a zase nahoru na další kopec, Kraví horu. Odbočujeme kousek z naší trasy a jdeme se podívat na vrchol k rozhledně.
Pokračujeme dál dolů k odbočce na Hojnou Vodu, kterou míjíme. Z lesa přicházíme k poutnímu kostelu Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě. Samotný kostel je právě čerstvě zrenovovaný, ale v okolí stále probíhají zemní práce. Nakoukneme dovnitř. Zvenku pod schodištěm z kohoutků vytéká pramen Dobré vody. Doplňujeme tady vodu na další úsek cesty.
O kousek dál, vedle kostela, sedáme na terase v Bistru na vyhlídce. Starší paní nám s radostí chystá vídeňské párky k pozdní snídani. Dáváme si i kávu. Přichází k nám pán, kterého jsme si již všimli u kostela. Taky jde s větším batohem na zádech. Říká, že právě absolvuje jednu z etap poutní cesty v jižních Čechách. Za pár dní předá štafetu dalšímu poutníkovi v Českých Velenicích a ten bude pokračovat zase dalším úsekem cesty. Do hovoru se zapojuje i starší pár od vedlejšího stolu. Pán se několikrát nevěřícně ptá, jestli opravdu jdeme až z Velehradu. Nakonec říká, že je to velká náhoda, protože se na Velehradě narodila jeho matka a dodnes tam má část rodiny. Všichni se asi za půl hodiny loučíme a my pokračujeme dál v cestě.
Stále po červené procházíme lesem, přes louku a přicházíme ke koupališti v Horní Stropnici. Jdeme až na náměstí s Kostelem sv. Mikuláše.
Procházíme dál za město. Kousek po silnici, po poli a poté cestičkou v aleji přicházíme k tvrzi Cuknštejn. Tady začíná pěkné Terčino údolí, lidmi očividně dost vyhledávané místo. Procházíme napůl lesem, napůl anglickým parkem s rybníky a řekou Stropnicí.
Přicházíme do Údolí u Nových Hradů. Tady špatně odbočíme, ale najdeme jinou cestu a přicházíme na náměstí do Nových Hradů. Na náměstí najdeme místní Jednotu a na lavičce obědváme to co nakoupíme. Potom se jdeme podívat k hradu. Procházíme si nádvoří a volně přístupnou expozici Novohradsko v roce 1945.
Jdeme zpět přes náměstí ke Kostelu sv. Petra a Pavla a přilehlému Klášteru Božího Milosrdenství.
Kolem zámku pokračujeme dál k lesu. Po silnici přicházíme k Zevlovu mlýnu a zároveň minipivovaru. Tady ochutnáme jedno pivo z jejich nabídky. Jdeme dál po červené značce kolem Zevlova rybníku. Na kopci přicházíme ke Skanzenu ochrany státní hranice a železné opony. Areál s muzeem je již bohužel zavřený, tak si prohlédneme alespoň část volně přístupného hraničního oplocení.
Pokračujeme dál kolem rakouské hranice do lesa. Několik opravdu dlouhých kilometrů jdeme lesem po bývalé vojenské asfaltové cestě.
Konečně přicházíme ke hřbitovu v Českých Velenicích. Procházíme do centra města, tady si v asijské restauraci dáváme večeři. Na dnešní večer hlásí bouřky, proto jsme si tady předem domluvili ubytování. Jdeme tedy až na kraj města. Paní na nás už čeká v rodinném domku, kde pronajímá pokoje v prvním patře a sama žije s rodinou v přízemí. Po sprše už jen odpočíváme. Venku se již zvedá vítr a kolem deváté opravdu prší. Předpověď zas úplně nevyšla, šlo jen o přeháňku. Třeba ještě přijde silnější déšť později v noci.