Pátek 7.8.2020
Po společné snídani vyrážíme za dalším dobrodružstvím. Nasedáme na autobus směrem k vlakovému nádraží kde jsme včera skončili. Odsud se napojujeme na žlutou turistickou značku a jdeme do kopce k zámečku a rozhledně Větruše. Tady jdeme dál po červené. Užíváme si vyhlídky na Ústí.
Přes Milbohov přicházíme po silnici do Stebna, kde si v obchodě kupujeme něco na zub a hlavně na žízeň. Je sice dopoledne, ale už cítíme obrovské horko.
Po červené pokračujeme do Habrovan a přes dálnici D8 do Žimu.
Nikde není otevřená ani hospůdka, ani obchod. Musíme si tu opět odpočinout a načerpat trochu sil. Před další vesnicí Bílka se zastavujeme na parkovišti před výstupem na Milešovku a kupujeme od místní paní poslední láhev Birella.
Na vrchol je to klasicky pouze do kopce, ale cesta není úplně náročná, už máme s čím srovnávat. Nahoře se kocháme výhledy do okolí.
Sice je tu skoro až zvykem špatné počasí, ale na nás dnes vyšlo opravdu šílené horko a dusno. Zkoušíme lokální pivo Milešovské, zároveň ho máme jako oslavu, že jsme dnešním polednem dosáhli polovinu naší celé cesty, cca 1085km. Dolů scházíme po modré. Snažíme se jít rychle, ale v takovém počasí je to dost náročné.
Děláme časté pauzy. Trasa moc neutíká, ale aspoň jdeme částečně lesem. Přes Velemín, kolem starého Oparenského mlýna, krásného rezortu Černodolský mlýn, konečně přicházíme do Malých Žernosek.
Původně jsme chtěli přes řeku přívozem na druhou stranu a autobusem do Litoměřic, kde nás už čeká Vojta. Ale navazující autobus už nestíháme, takže volíme náhradní variantu a jedeme přímo odtud vlakem do Litoměřic, s přestupem v Lovosicích. V Litoměřicích se na náměstí potkáváme s Vojtou a jdeme společně do indicko-nepálské restaurace. Najíme se k prasknutí a jdeme k Vojtovi domů, kde nás dnes večer čeká ubytování. Chvíli vyprávíme, ale jsme opět všichni unavení z dnešního horka, tak jdeme za chvíli spát.
