Středa 5.8.2020
Spalo se výborně, postele nebyly nijak moc měkké. Paní majitelka ubytování u Křiváků má v domě i obchod s potravinami. Takže si sbalíme věci a jdeme dolů vrátit klíče a koupit si něco na zub ke snídani. Nakonec nám vaří i kafe. Chvíli pokecáme, posedíme a loučíme se, že se zase jednou musíme vrátit. Přece jen jsme České Švýcarsko prolítli rychlochůzí a Pravčickou bránu jsme nestihli projít.
Vycházíme na cestu, zdržujeme se jen na poště, kde posíláme domů zase balíček s další várkou magnetek a navíc i malý keramický zvoneček, který jsme dostali od paní na památku.
Vydáváme se nejdřív dál městem po červené, potom přejdeme do lesa na zelenou která kopíruje hlavní cestu. Přicházíme k přívozu, kterým se chceme dostat na druhou stranu Labe do Dolního Žlebu. Chvíli čekáme, převozník je s prámem akorát na protější straně.
Po příjezdu na druhou stranu sedáme do restaurace Dolní Grund na pivo. Jdeme do prudkého kopce lesem a pomalu stoupáme podél Dolnožlebského potoka.
Napojujeme se na asfaltovou cyklostezku která nás zavede až do obce Maxičky. Hospoda je zavřená, takže se déle nezdržujeme a brzy měníme značku na zelenou a pokračujeme dál do lesa.
V přístřešku U ptáka odpočíváme a dáváme si oběd. V místě, kde cesta zase začíná stoupat a vidíme skály, nás objíždí záchranné auto horské služby. Po chvíli nás dohání s nosítky, auto dál nemůže. Ptáme se jich, jestli potřebují pomoc. Prý možná při cestě zpět k autu, že ještě neznají typ úrazu a kolik je nahoře lidí. Někdo pravděpodobně špatně spadl při boulderování. Po chvíli dolů schází mladý Němec, říká, že budou v pohodě, tak nasazujeme batohy a jdeme dál.
Kolem vyhlídkových míst dojdeme až k rozhledně Děčínský Sněžník. V restauraci si dáváme na zchlazení předražené pivo a jdeme se kouknout nahoru na rozhlednu. Všude je plno dětí, pohnout se moc nikde nedá, ani fotit pořádně nejde. Takže zase rychle zcházíme dolů a pokračujeme v cestě.
Přicházíme dolů k silnici, po které si zkracujeme cestu až do dnešního cíle Tisé. Jelikož by jsme se dnes už nedokázali dostat do Ústí, kde se máme potkat s kamarády a kam má také navečer vlakem přijed Anette z Německa, rozhodujeme se najít zastávku a vyrazit směrem Ústí nad Labem s tím, že se zase zítra vrátíme autobusem na stejné místo.
Na hlavním vlakovém nádraží se asi po hodině potkáváme zároveň s kamarádkou z Německa Anette, která se k nám na pár dní připojí v cestě a kamarády z Ústí Romanem a Markétou. Projdeme si centrum města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl při bombardování města v roce 1945 vážně poškozen, od té doby má výrazně vychýlenou průčelní věž. Nakonec zamíříme do indické restaurace na něco dobrého k snědku.
Najezení k prasknutí přijíždíme k Romanovi a Markétě domů, kde dnes budeme všichni spát. Na delší pokec před spaním jsme už všichni dost unavení, takže po sprše jdeme pomalu spát.
